Recenzia knihy - AERO Továrna letadel 1919-1945 a její letadla

Zkušený autor se v nejnovější knize z nakladatelství  Jakab Publishing věnuje historii továrny Aero do roku 1945, včetně válečné výroby. I když recenzovaná publikace navazuje na jeho předchozí práce zabývající se touto značkou, přináší další nové podrobnosti.

Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol, jež jsou členěny podle jednotlivých skupin letounů příbuzných typů. Úvod je věnován začátkům Aera od jeho založení a počáteční činnosti v Bubenči, postupně pak přechází k popisu fungování firmy v pražských Holešovicích a továrnímu zázemí ve Kbelích. Historie typů letounů sloužících v civilním letectví je doplněna přehlednými tabulkami o jejich službě u provozovatelů. Mnoho zajímavostí o jednotlivých vojenských letounech pak lze nalézt i v samotném textu. Ten je poměrně hutný a téměř vyčerpávající, navíc jej oživují životopisy hlavních vedoucích osobností a továrních pilotů.

Téměř neznámou skutečností je, že švýcarský inženýr Rudolf Blaser, jenž vedl v Aeru konstrukční práce na dopravním A-10, se za druhé světové války podílel na vývoji obávaného stíhacího Focke Wulfu Fw 190. Zajímavý je také osud dalšího konstruktéra inženýra Otto Welse. Ten byl židovského původu a před válkou uprchl do Velké Británie, kde následně pracoval u firmy General Aircraft  mimo jiné na známém kluzáku Hamilcar a GAL 56. Autor se v knize krátkým textem věnuje i bezmotorovým letounům stavěným v Aeru. Na to navazuje popis výstavby závodu ve Vysočanech, včetně používání polopásového nákladního automobilu Citröen 10CV pro dopravu letounů z továrny na letiště a po jeho ploše. Stranou jeho zájmu, i když v podstatně menším měřítku, nezůstala ani automobilová a doplňková výroba v Aeru. V ní se čtenář dozví také o produkci kánoí, dětských leteckých stavebnic či kočárků. Neznámou skutečností je vybudování továrny Aera v bulharském Kazanlaku. Balkánská země však nakonec licenční výrobu Aera neakceptovala a v postaveném závodě proto působila italská společnost Caproni.

Závěrečná kapitola je věnována válečné stavbě letounů Bücker Bü 131D, Focke Wulf Fw 189A a Siebel Si 204D, i když u posledně jmenovaného typu je poměrně stručná. Dodejme, že dvanáct strojů Fw 189 vzniklých v Aeru posléze sloužilo u slovenských Vzdušných zbraní.

Téměř dvě stě padesát stran textu je pak bohatě doplněno šesti sty čtyřiceti pěti vesměs kvalitními dobovými fotografiemi, k čemuž je vhodně využit neobvyklý formát publikace. Nechybějí ani vzácné dobové výkresy letounů a také nerealizovaných konstrukcí firmy.

Závěr tvoří přehledná tabulka všech typů letounů vyráběných v Aeru v létech 1919 až 1945. Zajímavostí jsou dva plány na předsádce knihy, představující předválečnou podobu továrních areálů ve Vysočanech a v Letňanech. Pouze drobnou chybičkou na kráse jsou bokorysy letounů, u kterých nejsou uvedeni jejich jednotliví autoři, v tiráži jsou ale napsáni.

Celkově se však jedná o práci, jež vyčerpávajícím způsobem mapuje historii firmy Aero od jejího vzniku až do května 1945 a nezbývá než doufat, že podobně kvalitně bude v budoucnu zpracována také její poválečná epocha až do současnosti.

Kniha AERO Továrna letadel 1919-1945 a její letadla / autor: Pavel Kučera

AUTOR TEXTU: Jaroslav Matoulek