Recenzia knihy - Letov - 100 let od založení první československé továrny na letadla.

Když jsem před léty navštívil výstavu k devadesátému  výročí  firmy Letov, tak jsem si pomyslel, že je škoda, že tomuto významnému československému leteckému  výrobci  není  někde věnována stálá expozice, nebo ještě lépe nějaká obsáhlá kniha, aby každý zájemce mohl mít pěkně doma zpracovanou historii první československé letecké továrny.

I loňská krátká podzimní výstava ke stému výročí založení Letovu, pořádaná ve kbelském leteckém muzeu, byla zajímavá, ale žádná  ucelená  publikace stále nebyla. Myslel jsem si, že v době, když firma Letov je již minulostí, se knižní podoby jen těžko dočkáme. O to víc jsem byl překvapen, když na sklonku roku začala být avizována kniha z vydavatelství Magnet Press, Slovakia.

Na počátku března jsem se dočkal. Již na první pohled dává formát A4 tušit, že na téměř tři sta stranách přináší reprezentativní publikaci. Nejedná se o výčet typů letadel s technickými parametry, ale o podrobnou knihu o výrobě a životě ve významné letecké továrně. Celý obsah je rozdělen po jednotlivých letopočtech od roku 1919 do roku 1999 s následnou kapitolou nazvanou Co bylo dál.

Je zajímavé, že se autorovi knihy, Ing. Jaroslavu Zvěřinovi, podařilo věnovat každému roku přibližně stejnou část textu o rozsahu tří až čtyř stran knihy. Také fotografie jsou zastoupeny v rovnoměrném počtu, i když k některému období by jich šlo obstarat určitě více, ale na druhou stranu získat fotografie například z počátku padesátých let je asi téměř nemožné, přesto v knize ani padesátá léta nepostrádají obrazový doprovod.

Popisovat v recenzi jednotlivé kapitoly by bylo náročné, protože  každý rok se toho událo  poměrně dost, což je patrné i na objemu a sortimentu výroby, ale i na rozvoji celého továrního areálu.

Velice příjemné je to, že autor nezůstává jen „uvnitř továrny“, ale události dává i do souvislostí  s celospolečenským děním. Poprvé  v tak velkém  rozsahu je zpracován vývoj a výroba simulátorů nebo nevojenský program z konce osmdesátých let v podobě ultralehkých letadel LK-2 Sluka a návazných typů.

Opomenut nelze ani hezky vypadající dvoumístný letoun L-11 z devadesátých let, který však  nepřišel v nejvhodnější dobu a na počátku tisíciletí zmizel téměř v zapomnění.

Velkým překvapením se pro mne stala informace, v jak velkém rozsahu se Rudý Letov podílel na stavbě pražského metra. Asi málokdo ví, že ty zajímavé, vypouklé,  barevně eloxované obklady prvního úseku trasy A pocházejí z nejstarší československé letecké továrny. Je dobře, že se podařilo jak autorovi, tak vydavatelství Magnet Press, Slovakia realizovat takovou knihu, protože je opravdovou pokladnicí historických faktů o československé, kdysi tak slavné firmě a určitě by neměla  chybět  v knihovnách příznivců našeho letectví. Na druhou stranu je škoda, že jde o historii již uzavřenou, ale s tím nic nenaděláme a můžeme doufat, že kniha Letov inspiruje jiné autory k obdobnému zpracování dalších československých leteckých podniků. Je však nutné dodat, že Jaroslav Zvěřina svou knihou nasadil pro ostatní laťku skutečně vysoko.

Kniha Letov - 100 let od založení první československé továrny na letadla/ autor Jaroslav Zvěřina

TEXT ČLÁNKU: JIŘÍ BAHULA