Hraniční orientační sloupy Č.S.R.

Dnes bychom je jen marně hledali v jejich originální a úplné podobě na našich hraničních přechodech. Ve své době představovaly symbol samostatné československé státnosti, fascinovaly svou věcností, s jakou plnily svou funkci hraničního značení a současně odrážely vkusnost prvorepublikové československé architektury. Mnozí z nás je mají ve své paměti v souvislosti s Mnichovskými událostmi, kdy jako první se staly němými svědky obsazování československého pohraničí. Ve své době odolávaly všem rozmarům divoké přírody a bez ohledu na klimatické podmínky se pyšně tyčily k nebesům. Doba, v níž plnily svou hlavní funkci, však byla příliš neúprosná, a tak jim byl vyměřen jen krátký čas jejich pomyslného života. Do paměti tak zůstávají vryty dobové snímky, na nichž nacisté a čeští Němci s fanatickým nasazením tyto hraniční sloupy vyvracejí, či záběry sloupů ponížených ve své důstojnosti mechanickým poškozením nebo přemalováním barvami. Takto byly hraniční orientační sloupy systematicky ničeny po celém obvodu tehdejší československé státní hranice a mnohdy končily za hranicemi našeho státu jako smutné trofeje aktérů nastalých událostí. Přesto se s těmito „pomníky doby“ můžeme ojediněle setkat, ať již v jejich dochované, neúplné podobě či ve věrné kopii, zhotovené úsilím nadšenců a milovníků historie. I přes všechny tyto skutečnosti byl vždy původ a vznik hraničních orientačních sloupů obestřen jistým tajemstvím nebo chceme-li skrýván prostým mlčením. Smyslem této publikace není jen opakovat notoricky známá fakta, týkající se jejich smutného konce, ale věnovat se naopak oněm bílým místům, která jsou spojena s vývojem a vznikem hraničních orientačních sloupů. Pokusíme se odpovědět na otázky: Kde se vzala myšlenka osadit československou hranici symboly státu? Byl výběr podoby sloupu tak samozřejmý nebo mu cosi předcházelo? A jak vlastně probíhala jejich výroba a samotné rozmístění? Učiněná zjištění se následně pokusíme zasadit do kontextu dějinných událostí, které posléze vyvrcholily v zánik první Československé republiky a postupný konec hraničních orientačních sloupů, jako neodmyslitelného prvku a součásti hraničního značení. Při hledání odpovědí na výše položené otázky budeme vycházet ze skutečností, které vyplývají z dobových archiválií. Tyto se pokusíme vhodně doplnit obrazovou přílohou k některým z nich, případně doložit výsledky vlastního šetření provedeného přímo v terénu.