Tíha volby: česká zahraniční politika mezi principy a zájmy

Zahraniční politika byla dlouhá staletí chápána jako nástroj zajištění vnější bezpečnosti státu, nebo dokonce jako součást bezpečnostní politiky. Takový pohled na zahraniční politiku je dnes již překonaný. Proměna pojetí úkolů a cílů zahraniční politiky byla vyvolána transformací mezinárodních vztahů i domácích podmínek.

Na přelomu 60. a 70. let v souvislosti s rostoucí ekonomickou vzájemnou závislostí a nárůstem objemu mezinárodního obchodu začala do zahraniční politiky pronikat ekonomická témata. Zahraniční politika začala být mj. chápána i jako nástroj umožňující zajistit ekonomické zájmy státu a jeho firem a občanů.

K dalšímu rozšíření obsahu a cílů zahraniční politiky došlo pod vlivem rozvoje komunikačních technologií a transformace západních společností zahrnující změnu jejich hodnotového žebříčku a růst pozornosti věnované univerzálním hodnotám jako ochraně lidských práv, stavu životního prostředí a kvality života člověka, resp. lidstva jako takového.

Zahraniční politika tak na konci 70. let představovala daleko širší oblast, než tomu bylo po druhé světové válce, a úzké substantivní vymezení národního zájmu přestalo odpovídat skutečným zájmům státu.