Kategórie
 
 
 
 
Časopisy > Vojenstvo, military > ARMÁDA č.11 - Čs.vojenské jednotky na Stř. východě a sev. Africe 1940-43
 

ARMÁDA č.11 - Čs.vojenské jednotky na Stř. východě a sev. Africe 1940-43

Vydavateľ:Jakab
Dodacia lehota
Dodacia lehota: Skladom
Vaša cena: 8,55 €
Produkt bol pridaný do Wishlistu.
Tento produkt sa už nachádza vo Wishliste!
Informácie o titule:
Počet stránPočet strán:52
VäzbaVäzba:mäkká (brožovaná)
Rozmery - šírkaRozmery:230
Rozmery - výškaRozmery:297
JazykJazyk:český
Mesiac vydaniaMesiac vydania:12
Rok vydaniaRok vydania:2021
ISSNISSN:2571-3639

Popis titulu

ARMÁDA č.11 - Čs.vojenské jednotky na Stř. východě a sev. Africe 1940-43

 

Na Střední východ se Čechoslováci dostávali několika cestami a za různých okolností, zpočátku mnohdy spontánně. Koncem 30. let řada československých Židů hledala útočiště před hrozbou nacismu v Palestině. Ještě v prvních měsících okupace německá správa v protektorátu podporovala židovské vystěhovalectví, takže ve spolupráci se slovenskými úřady bylo po Dunaji vypraveno několik lodních transportů, s nimiž odjížděli především mladí příslušníci sionistických organizací. Zdaleka ne všichni dorazili kvůli technickým a administrativním potížím během cesty. I ti, jimž se podařilo dostat se k palestinským břehům, obvykle museli v zemi pobývat ilegálně, jelikož britská mandátní správa odmítala přijímat další uprchlíky. Další příslušníci sionistické mládeže se ovšem do zahraničního odboje dostali také přes Polsko, jako bojovník od Tobruku a pozdější letec Pavel Vranský (původním jménem Wechsberg), rodák ze severomoravského Lipníku na Bečvou. Menší množství Čechoslováků se do Palestiny dostalo z Rumunska. Šlo především o mladé české učitele, působící před válkou v prostředí českých a slovenských komunit v Banátu a Rudohoří. Do této kategorie patřil mezi jinými i rodák ze severomoravských Palkovic Boleslav Ivánek, který ve svých vzpomínkách z roku 1947 barvitě popsal anabázi, během níž se spolu s pěti přáteli dostal k formující se československé jednotce na Středním východě. Přes Maďarsko a Balkán přibyli také utečenci z protektorátu a Slovenska, mezi nimi i velitel československých sil na Středním východě, bývalý ruský legionář Karel Klapálek, rodák z Nového Města nad Metují. Ani jemu se, stejně jako mnoha jiným, nevyhnulo dočasné uvěznění v Maďarsku, odkud řadu Čechoslováků naštěstí vyreklamovaly spojenecké konzuláty. Největší příliv občanů předválečného Československa se však do Palestiny dostal ze sovětské internace. Šlo o příslušníky československého legionu v Polsku, kteří pod velením Ludvíka Svobody prošli ústupovými boji v září 1939 a před hrozbou německého zajetí pak ustoupili na území pod kontrolou Rudé armády. Publikace popisuje budování a službu našich jednotek na Středním východě a v severní Africe do roku 1943 tedy do přesunu našich jednotek do Velké Brtánie. 230 x 297mm, 52 stran.

Komentáre

 
 

Test text

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plná (Desktop) verzia