Kategórie
 
 
 
 
Úvod > Knihy > Vojenstvo, military > Letectvo > AERO č. 140 - Letouny Antonov v československém a českém vojenském letectvu
 

AERO č. 140 - Letouny Antonov v československém a českém vojenském letectvu

Vydavateľ:Jakab
Dodacia lehota
Dodacia lehota: Dodacia lehota: do 14 dní
Vaša cena: 10,25 €
Produkt bol pridaný do Wishlistu.
Tento produkt sa už nachádza vo Wishliste!
Informácie o titule:
Počet stránPočet strán:52
VäzbaVäzba:mäkká (brožovaná)
Rozmery - šírkaRozmery:210
Rozmery - výškaRozmery:297
JazykJazyk:český
Mesiac vydaniaMesiac vydania:11
Rok vydaniaRok vydania:2026
ISSNISSN:2336-4645

Popis titulu

AERO č.140 - Letouny Antonov v československém a českém letectvu

 

Letouny sovětského konstruktéra Olega Konstantinoviče Antonova (7.2.1906 – 4.4.1984, Rus) se do historie našeho letectva nezapsaly tak výrazně jako tomu bylo u produkce letounů pod značkou MiG, případně Su nebo také Il. I přesto během své služby sehrály svou, byť ne navenek tak výraznou roli v oblasti vojenské letecké dopravy. Snad tedy jejich služební kariéra v čs. a českém letectvu stojí za připomenutí. O. K. Antonov se od r. 1924 podílel na konstrukci bezmotorových letounů, v době Velké vlastenecké války pracoval také pro vojenské letectvo, když zkonstruoval výsadkový kluzám A-7 pro deset můžů, který se dočkal seriové výroby v počtu snad až 450 ks. V r. 1941 navrhl ještě nákladní kluzák A-40KT (Krylja tanka) pro přepravu lehkého tanku vzduchem, ten se ale do výroby nedostal. Po roce 1941 působil v konstrukční kanceláři Jakovlev, kde pracoval v konstrukci stíhacích letounů Jak. 31.5.1946 se stal vedoucím nově založené konstrukční kanceláře OKB-153 (Opytno konstruktorskoje bjuro - Výzkumná a konstrukční kancelář č. 153) v Novosibirsku. Ta se v r. 1952 přesunula do Kyjeva, výrobní závody byly v Novosibirsku, Charkově a Taškentu, později výroba pod značkou An v Taškentu skončila. Po válce Antonov pokračoval v konstrukčních pracech výhradně na dopravních letounech pro civilní i vojenské využití, Prvním jeho typem vzniklým po válce byl původně zemědělský, nakonec spíše víceúčelový jednomotorový An-2, který byl od roku 1949 v seriové výrobě. Pro vojenský transport vznikl dvoumotorový An-8, z něhož byl odvozen civilní čtyřmotorový An-10 Ukrajina a vojenský transportní An-12, který doznal většího rozšíření. Ve výrobě byl do roku 1973 a létal u vojenských letectev i civilních dopravců vícero zemí. Od r. 1962 byl konstruován mohutnější transportní An-22 Antej. V letech 1959 – 1978 byly hlavní výrobní náplní kyjevského závodu typy An-24T, poté An-26 a od r. 1974 An-30. Mimo to zde vznikly i další, méně rozšířené typy, včetně proudových An-72 z r. 1977 a An-74 z r. 1983. Antonov v té době zastával v kyjevském závodě pozici hlavního konstruktéra. Počátkem 80. let bylo závod přejmenován na OKB O. K. Antonova. Tehdy zde vznikl An-124 Ruslan (první vzlet v r. 1982), který je v současné době největším trasportním letounem na světě. V r. 2019 jich bylo v komerčním provozu 21. Po smrti Antonova převzal úlohu vedoucího konstruktéra Viktor Tolmačov, který dokončil Antonovův projekt a v r. 1989 přivedl na svět letoun An-225 Mrija, tehdy největší transportní letoun světa. Zůstal ale jen v jednom exempláři a v únoru 2022 byl zničen na letišti Hostomel při ruské invazi na Ukrajinu. V r. 1989 byl závod opět přejmenován na ANTK Antonov (Aviacionnyj naučno techničeskij kompleks - Letecký vědecko technický komplex Antonov). Po rozpadu SSSR připadl ANTK Antonov Ukrajině, ale žádné výslovně nové typy zde již nevznikly. Celkem je pod značkou An prezentováno 34 typů motorových letounů, z nichž asi 11 nepokročilo k seriové výrobě. V československém a poté českém letectvu se z nich objevily typy An-2, An-12, An-24, An-26 a An-30.

 

Komentáre

Pridať reakciu na komentár:

... Zrušiť
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plná (Desktop) verzia