Válečná technika č.02 - Messerschmitt BF-109

Další z řady válečných dokumentů vychazejících v reedici  je nazvaný "VÁLEČNÁ TECHNIKA". Druhý díl nese název "Messerschmitt BF109". V roce 1934 Willy Messerschmitt ve své konstrukční kanceláři vyvinul na zakázku pro Luftwaffe proslulý letoun Messerschmitt BF-109, který sa později stal nejvíce vyráběným stíhacícm letadlem druhé svetové války. Německá Luftwaffe jich měla ve výzbroji kolem 35.000 kusů v různych variantách. Letoun se stal vlajkovou lodí německého stíhacího letectva. Bylo vyrobeno velké množství bojových verzí hlavně z důvodů modernizace a požadavků armády na speciální použití. Na strojích verzí G a K dosáhl Erich Hartmann 352 sestřelů, což z něj učinilo dosud nejúspěšněšího stíhače všech dob. Hartmann nalétal 1404 bojových letů, během kterých prošel 825 souboji převážne na východní frontě.
Messerschmitt  zůstal provozuschopným po celou dobu války, bojoval na všech frontách a sestřelil dvakrát tolik nepřátelských letounů než jakýkoliv jiný stíhací letoun v celé vojenské historii. Po válce byl také vyráběn v Československu ze značného množství zbylých draků verzí G a K jako AVIA S-199 s motorem JUMO 211. Výrobou byla pověřena pražská továrna Avia, ovšem výkony letounů byly problematické, a tak si stroj u československých pilotů vysloužil přezdívku "Mezek". Letouny se zde vyráběly od roku 1947 do roku 1949 a celkem bylo vyrobeno 450 kusů jedomístných S-199 a 82 kusů dvoumistných označených CS-199. Dĺžka 55 minút.