Řopíky - Čs. opevnění 1935-1938, Deset tisíc kulometných pevnůstek na obranu republiky

Konstrukce a výstavba, atypické objekty, pevnostní útvary, boj v LO, reaktivace.

Objekty lehkého opevnění vybudované v letech 1936–1938 zůstávají možná trochu neprávem ve stínu mohutných tvrzí a samostatných srubů, které tvořily páteř obrany nejohroženější části severní hranice ČSR. Byly by to ale právě řopíky, které by nesly většinu tíhy prvotního náporu německé armády, pokud by na podzim 1938 vypukla válka.

Skoro 10 000 pevnůstek vyrostlo během tří let nejen v téměř celé délce ohrožených hranic s třetí říší, Rakouskem, Maďarskem, ale také na několika vnitrozemských liniích. Do dnešní doby se jich dochovala přibližně jen polovina. Na řopíky i „šestatřicítky“ tak můžete narazit na hřebenech či v lesích pohraničních hor, v rovinách jižní hranice nebo třeba nedaleko Prahy. Většinu z nich už dávno pohltila okolní vegetace a na pevnůstkách se nevratně podepsal zub času. Přesto dodnes zůstávají němými svědky událostí roku 1938 a symbolem odhodlání národa k obraně republiky.

Budování
Od projektování přes zemní práce a betonáž až k maskování

Vybavení a zbraně
Lafety, kulomety, ventilace... Co všechno bylo třeba k zajištění bojeschopnosti?

Vojáci v opevnění
Výběr a výcvik osádek, střežení objektů i příprava na boj proti Hitlerovu Wehrmachtu

Reaktivace
Druhý život lehkého opevnění po roce 1945 a současný stav „šestatřicítek“ i řopíků